75 let orienťáku v Česku: Pohár veletržních měst

Na počátku 70. let vznikla netradiční soutěž spojující orientační běh a přátelství mezi socialistickými zeměmi – Pohár evropských veletržních měst. Během dvou desetiletí se stal významnou mezinárodní konfrontací i symbolem doby a v historii českého orienťáku zanechal svou stopu.

V rámci družby veletržních měst socialistických zemí přijeli v září 1969 zástupci těchto měst na orientační běh do Plovdivu a při této příležitosti byl předložen návrh na uspořádání „Poháru evropských veletržních měst“ v orientačním běhu. Konkrétně to byl Ivan Tabakov z bulharského Plovdivu. Vedla ho k tomu myšlenka spojit veletržní ruch s ušlechtilým sportovním kláním, a rozšířit tak vzájemné mezinárodní styky a přátelství mezi národy. Pro socialistické státy to byla jedna z mála mezinárodních soutěží. Zástupci Plovdivu požádali zástupce veletržních měst o vyjádření a v roce 1970 svolali do Plovdivu konferenci, na které byl vypracován statut těchto závodů. Účelem závodů bylo upevnit přátelské vztahy mezi závodníky a organizacemi, dále výměna zkušeností a tím i zvýšení výkonnosti všech účastníků a popularizace orientačního běhu, který se měl stát masovým sportem.

Putovní pohár, který věnovalo ředitelství mezinárodního veletrhu v Plovdivu, získávalo družstvo, jehož součet časů prvních tří závodníků v kategoriích mužů a žen byl nejnižší. Veletržní město, které získalo pohár třikrát, se stalo jeho vlastníkem, a bylo povinno věnovat nový pohár.

Program závodů

První den probíhal tréninkový závod. Druhý den již byl na programu závod jednotlivců (muži a ženy), následující den závod štafet (muži a ženy). Čtvrtý závěrečný den patřil kulturní náplni a konferenci měst. Zúčastnit se závodů mohla evropská veletržní města, která byla pověřena svými národními organizacemi orientačního běhu a uznávaly pravidla Poháru evropských veletržních měst. Byli jimi Brno, Budapešť, Lipsko, Plovdiv a Poznaň. Každé město vysílalo družstvo sestávající se ze čtyř mužů, čtyř žen a dvou průvodců (vedoucí a trenér). Pořádající město určilo presidenta, který zodpovídal za provedení závodu, organizační zajištění konference a pobytu hostí. Veletržní města se pak v pořadatelství střídala až do roku 1989. V plánu byl i rok 1990 v Plovdivu, ale zřejmě k němu nedošlo, protože o tom není žádná zpráva.

Jak šel čas aneb 19 ročníků poháru

První ročník byl uspořádán u příležitosti veletrhu v Plovdivu v roce 1971. Vyhrála Budapešť před Brnem. Zvítězil Lenhart a mezi ženami Monspart z Budapešti.
1972 (Lipsko) – Mezi muži třetí místo obsadil Petr (Brno). Pohárové pořadí: 1) Budapešť; 2) Lipsko; 3) Brno.
1973 (Budapešť) – Brno se poháru nezúčastnilo, utkalo se jen 5.–6. 5. vítězně s Lipskem na jeho půdě. Pohárové pořadí: 1) Budapešť; 2) Lipsko; 3) Plovdiv.
Brno uspořádalo v květnu 1974 v Jedovnicích 4. ročník poháru a vyhrálo vše. Zvítězil Ticháček, Procházková i obě štafety. Mapa závodu byla v měřítku 1 : 20 000. V tomto prostoru se nekonal dosud žádný závod a byl zcela nově mapován.
Pohár v září 1975 (Poznaň) vybojovala Budapešť, která byla první ve všech kategoriích. Brno obsadilo třetí místo.
Pohár v září 1976 (Plovdiv) získala Budapešť. Brno skončilo třetí. Mezi ženami vyhrála Řádková. Obě naše štafety doběhly druhé.
Sedmý ročník poháru (Lipsko, Bad Schmiedeberg) v září 1977 jasně vyhráli Lenhart (Cigoš a Nečas obsadili druhé a třetí místo) a Kuchařová (třetí skončila Hudečková) i obě štafety. Pohárové pořadí: 1) Brno; 2) Budapešť; 3) Lipsko.

Česká závodnice Ada Kuchařová a maďarská Sarolta Monspart, několikanásobné vítězky závodů Poháru veletržních měst. Foto: Doušek a Koč

Pohár v roce 1978 (Brno a lesy u Žďáru nad Sázavou) – V závodě žen vyhrála Kuchařová (Brno), druhá skončila Kovács (Budapešť) a třetí Hudečková (Brno). Mezi muži bylo pořadí Lenhart, Pavelek (oba Brno) a Kiss (Budapešť). Pohárové pořadí: 1) Brno; 2) Budapešť; 3) Lipsko.
Pohár v roce 1979 v lesích severně od Budapešti ovládli domácí. V ženách tentokrát zvítězila Kovács (Budapešť), druhá Kuchařová (Brno), třetí Korikné (Budapešť). Mužskou kategorii ovládl Kiss (Budapešť), druhý Novotný, třetí Cigoš (oba Brno). Pohárové pořadí: 1) Budapešť; 2) Brno; 3) Lipsko.
Pohár (Poznaň) v červnu 1980 proběhl bez účasti Brna. Příčinou byla kolize s žebříčkovými závody. Pohárové pořadí: 1) Lipsko; 2) Budapešť; 3) Poznaň.
Další ročník proběhl v září 1981 (Plovdiv a Stredna Gora) na slabých mapách a ve velkých kopcích. Vyhráli Pavelek (třetí Lenhart) a Kuchařová.
Pohár v září 1982 (Lipsko) získalo Brno, i když Kuchařová, Hlaváčová, Janotová a Pavelek reprezentovali na konkurenční Družbě. Zvítězili Šebesta (Novotný byl druhý), Volfová a štafeta mužů. Pohárové pořadí: 1) Brno; 2) Budapešť; 3) Lipsko.
Další závod se konal v květnu 1983 (Brno, Svinošice, závod proběhl v lesích severně od Brna) – Kuchařová reprezentovala Československo v zahraničí. Zvítězili Pavelek a Hlaváčová. Tento závod byl taky utkáním ČSSR – NDR dospělých a dorostu a současně celostátním pohárem. Jednotlivci ženy: 1. Hlaváčová (Brno), 2. Csokor (Budapešť), 3. Kuderová (Brno). Jednotlivci muži: 1. Pavelek (Brno), 2. Hornik (Poznaň), 3. Hlaváč (Brno). Pohárové pořadí: 1) Brno; 2) Budapešť; 3) Lipsko.
První místo si z Budapešti 26.–28. 5. 1984, kde se závodilo u Taty, odvezlo Brno. Kuchařová si připsala další vítězství i ve štafetě. Z mužů byl jasně nejlepší Urválek (3. místo v jednotlivcích).
Pohár byl v květnu 1985 v Poznani, Zvítězil Šebesta, Kuchařová a mužská štafeta byla druhá za Poznaní. Pohárové pořadí: 1) Poznaň; 2) Brno; 3) Budapešť.
Pohár v říjnu 1986 v Plovdivu získalo Brno na těžkých tratích a poměrně špatných mapách. V mužích byl první Hubáček před Urválkem. V ženách doběhla Kuderová druhá a Coufalíková třetí. Mužská štafeta Brna zvítězila, ženskou porazila jen Budapešť.
Pohár hostilo v září 1987 Lipsko – Dubener Heide. Zvítězila Budapešť a Brno bylo třetí. V ženách obsadila 2. místo Razimová (Brno).

Medaile a startovní číslo ze závodu v Lipsku 1987

Pohár v květnu 1988 (Budapešť a Komárno) zůstal v pořádající Budapešti a Brno bylo druhé. V mužích zvítězil Urválek.
19. ročník poháru (Brno a Únanov) v květnu 1989 byl zahájen v Práči u Znojma. Jak se později ukázalo, tak byl poslední. Brno skončilo druhé za Budapeští. Hlaváč a Váňa skončili těsně druhý a třetí. Mužská štafeta dosáhla nejlepšího času. Závodila reprezentační družstva dospělých a dorostu Brna, Budapešti, Lipska, Plovdivu a Poznani. K nim se přidali orientační běžci ze Záhřebu. Závodníci se potýkali s nepřízní počasí, a tak z tréninku sešlo. Pořadatelé měli starosti s úpravou tratí. Brno se muselo obejít bez svých opor, chyběli hned čtyři reprezentanti, kteří se připravovali na vrchol sezony mistrovství světa.

Výsledky soutěže měst 1971–1989 (dospělí)

Budapešť – 10 vítězství
Brno – 7 vítězství
Lipsko + Poznaň – každé po jednom vítězství

Výsledky soutěže měst 1986–1989 (dorost)

Budapešť – 3x vítězství
Brno – 1x vítězství

Akcí obdobného charakteru byl Pohár přátelství v orientačním běhu – Družba, též označován jako neoficiální mistrovství socialistických států v orientačním běhu. O něm se více dočtete na Wikipedii.

Článek byl ve spolupráci s Muzeem jihovýchodní Moravy ve Zlíně s využitím podkladů ze sbírky orientačního běhu.

75 let orienťáku v Česku

Článek: První závod v Československu (vyšlo 16. září)
Článek: Historie reprezentace (vyšlo 23. září)
Článek: Mezinárodní akce (vyšlo 30. září)
Článek: Pohár veletržních měst (aktuální vydání)
Článek: Historie o-disciplín (vychází 14. října)