S Tomášem Křivdou o dvou čtvrtých místech na ME

Tomáši, gratuluji ke dvěma čtvrtým místům na ME v Belgii. Tím prvním byla „brambora“ ve sprintových štafetách. Jak jsi prožíval svůj úsek?
Nebylo to nic speciálního. Věděl jsem, na jaké pozici vybíhám a jaké týmy by se kolem mě měly během závodu pohybovat. Před průběhem se mi povedlo několik týmů předběhnout a poté následoval dlouhý úsek, kdy jsem skoro nikoho neviděl. Připomínalo to spíše individuální závod. Ke konci jsem se nedokázal vyhnout dvěma menším zaváháním, ale jinak jsem byl s během spokojený. Tratě byly hezké a konečný výsledek byl určitě maximum dosažitelného.

Závod provázela spousta diskvalifikací. Ta jedna byla těsně v tvém okolí. Poláka Parfianowicza si měl těsně před sebou a najednou byl o půl minuty před tebou, když vynechal kontrolu. Obdobně vynechala kontrolu Francouzka Calandry na posledním úseku. O diskvalifikacích na předposlední kontrole nemluvě. Opravdu ta mapa byla tak nečitelná, že se kontroly vynechávaly?
V mém okolí udělal podobnou chybu jako Parfianowicz také už i Capbern (FRA) a popravdě mě to celkem rozhodilo. Oba závodníci ve chvíli, kdy jsem je postupně kolem poloviny trati doběhl, zmizeli a já je viděl poprvé těsně před cílem do protiběhu a vůbec jsem nerozuměl, jak mohou být stále o tolik přede mnou. Možná i na základě těchto skutečností jsem vyrobil již zmíněné malé zaváhání v druhé půlce závodu.
Co se týče mapy, tak si nemyslím, že byla nečitelná nebo závod dělala neregulérní. Obzvlášť mimo problémovou předsběrku se určitě jednalo jen o nepozornost závodníků. Co se týče předsběrky, tak i tam to bylo o (ne)udržení pozornosti a podlehnutí tlaku arény a pocitu, že se už člověk vidí v cíli. Samozřejmě to nebylo nic jednoduchého. Člověk přibíhal ke kontrole úplně z opačného směru, než vedla spojnice, do toho hodně vyřezané kolečko… Nebylo složité se překouknout a zamířit rovnou na sběrku, která byla hned vedle.

Jak jste prožívali závěr, když jste se dozvěděli o tom, že Finka vynechala kontrolu a vy jste čtvrtí?
Bylo fajn vědět, že najednou bude Terka bojovat o čtvrté místo. Na druhou stranu dosahovat lepších umístěních na základě diskvalifikací ostatních štafet není asi něco, co by nám dělalo velkou radost. Podmínky měli ale všichni stejné a my to jako tým zvládli bez problému.

Pojďme ke KO sprintu. Vyhrál jsi svou kvalifikační skupinu. Spokojenost?
Určitě mi to dodalo velkou dávku sebevědomí. Nevěděl jsem moc s čím do Belgie jedu. V minulém rozhovoru jsem i sám zmiňoval, že na ME dávám letos menší focus, půjdu do závodů více uvolněný a uvidím, na co to bude stačit. Takže po fyzické, technické i té taktické stránce mi evidentně volnější období po návratu z Číny sedlo perfektně.

Ve čtvrtfinále jsi s přehledem postoupil z druhé příčky. Jaký to byl závod?
Rozhodl jsem se s trenérem trochu přehodnotit taktiku z minulých let jak vyřazovací kola běhat. V dnešní konkurenci na takto krátkých závodech už nejde nikoho utahat souvislým tempem způsobem start-cíl. Ti kluci tam jsou všichni natolik silní, že by jen člověk běžel na čele, kdy to z důvodu mapování a diktování tempa prostě bere více sil a pak jen riskuje, že ho všichni předběhnou do cíle, kdy si můžou závěrečnou pasáž perfektně připravit již v úvodu tratě. Proto bylo potřeba se zamyslet, co začít dělat jinak a zvolili jsme taktiku, kterou se zdá, začíná volit více a více závodníků, kdy se úvod závodu jde v uvozovkách volně a jen se kontroluje skupina, aby se někdo nezkoušel uniknout jinou volbou. Jinak se běží “poklidným” tempem a závodník si chystá poslední pasáž (cca 2’-3’ závodu), kde se pak snaží vyvinout co největší výkon až do cíle a setřást zbývající běžce. Dle zpětné analýzy z GPS to obvykle vycházelo na tempa mezi 2:30-2:45/km s následným maximálním zrychlením v posledních 100 m.
V tomto duchu se tedy odehrávalo i moje čtvrtfinále, kde jsme opravdu začali závodit až při dlouhém postupu na poslední kontrolu, kde se nám povedlo vybudovat drobný náskok společně s Isacem a Mathiasem na Tina a Ricarda, který už stačil k postupu mezi 18 nejlepších.

Tvoje semifinálová skupina měla velmi dramatický doběh. Jak jsi to viděl Ty?
Podobně jako ve čtvrtfinále se i semifinále neslo v podobném duchu, jen tady byl začátek ještě volnější, kdy se opravdu nikomu nechtělo mapovat na čele. Ale to nehrálo žádnou roli. Byla to opět jen vyčkávaná na konec závodu. První jsem vyrazil já těsně před mapotočkou, když jsem už měl celý zbytek trati připravený dopředu a věřil si, že budu schopný svoje maximální tempo vydržet až do cíle. Prvně bylo na řadě pár kontrol v parku a pak dlouhý postup do arény. Vše jsem zrealizoval dle plánu a začal jít podlahu na dlouhém postupu, kde jsme se ještě částečně rozdělili a zároveň se na mé variantě povedlo Isacovi dostat těsně přede mě. Naštěstí jsem byl schopný se o pár sekund později vrátit na mikrovolbě zpět těsně před něj, když jsem využil načtení mapy kolem arény po doběhu čtvrtfinále a lépe tak zrealizoval proběhnutí posledním místem, kde se dalo lehce ztratit (možno vidět v přenosu ČT). Bohužel Jonatan s Akselim byli na druhé variantě o chlup rychlejší a v tu chvíli jsem byl těsně za postupem. Sběrku jsem razil o krok za Finem a byl připravený se poprat o postup. Když v tom najednou Isac zezadu začal mocně finišovat a bylo cítit, že má fyzicky navrch. Bohužel si ale zvolil špatnou stopu na doběh, kdy se dostal do situace, že byl zavřený u mantinelu za Akselim a vedle mě. V tu chvíli bylo jasné, že bude muset omezit doběhovou stopu jednoho z nás, což je dle pravidel zakázané a stejně by nejspíše skončilo diskvalifikací. Ve chvíli, kdy se rozhodl směřovat pod moje nohy, tak jsem ho zboku lehce rukou podržel, abych o něj sám nepřepadl a hned nato pak Švéd bohužel narazil zezadu do podrážky Fina, který ztratil balanc a šel společně s Isacem k zemi. Já pak už jen nadskočil padajícího Švéda a dofinišoval si tak i s lehkým štěstím pro postup.

Fin Ruohola po protestu postoupil jak sedmý do finále. Bylo to z Tvého pohledu OK?
Určitě ano. Dle všeho se zdá, že Akseli byl v incidentu nevinně a přišel tak o možnost bojovat ve finiši o finále bez svého zavinění. Jeho vyřazení by tak bylo hodně kruté a je z mého pohledu správně, že byl dosazen do boje o medaile jako sedmý závodník.

Finále. V televize tě Jana Stehlíková chválila, že jsi dělal všechno správně, že jsi nebyl v čele, ale hlídal sis druhé třetí místo. Byla to dopředu daná taktika?
Přesně tak. Úplně stejně jako obě předchozí kola jsem se snažil hlídat skupinu kolem 3. až 4. místa, připravovat si konec tratě a být připraven v rozhodující okamžik “zaútočit”.

Na rozdíl od žen se ve finále mužů nechodily rozdílné postupy, až na konec se pole závodníků na některé postupy rozdělilo. Jak to vypadalo z Tvého pohledu?
Proběhlo vše dle očekávání. Člověk by pouštěním se do vlastních voleb jen riskoval ztrátu. V případě lepšího postupu v první polovině závodu by ho naopak balík běžící za ním byl schopný vcelku rychle lapit. Já věděl, kudy chci jít poslední postup na sběrku a to bylo jediné co mě zajímalo.

Ve finiši jsi těsně zaostal za Švédem Gustafssonnem a Finem Ruoholou. Čtvrté místo – spokojenost či zklamání?
Spokojenost! Před ME by mě ani nenapadlo, že bych mohl pomýšlet na finále (do teď jsem se na světových akcích do finále neprobojoval). Pak ale ani tam jsem myslím vůbec ostudu neudělal a bojoval o placku až na cílovou čáru. Víceméně šlo všechno dle mých plánů. Zpětně při analýze vidím drobnosti, které mě mohli pomoci být k medaili ve finále o trochu blíž, ale to jsou už jen spekulace. Ničeho nelituji a nic bych v ten den neudělal jinak. Beru si z toho také spoustu zkušeností, které budu moc třeba zužitkovat příště.
Už mám pět čtvrtých míst ze světových a evropských šampionátů ve 4 různých disciplínách. Už se těším, až doplním sbírku i o zbývající individuální sprint a lesní štafetu. Jestli to ale někdy i cinkne, tak by to bylo samozřejmě hezké.

V neděli je závod ve sprintu. Přeji tobě i ostatním reprezentantům mnoho zdaru. Děkuji za rozhovor. Mockrát děkuji.